U Divokých Koček - Dovolená

Porada smrtijedů skončila. Všichni odcházeli a spokojeně se usmívali. Po úspěšné akci měli celý týden volno. Konečně!
„Severusi! Pojď sem,“ zavolal Voldemort na jednoho ze svých nejvěrnějších smrtijedů. „Potřebuji s něčím poradit.“
„Cokoliv pane,“ řekl Snape a postavil se naproti Voldemortovi.
„ Potřebuji dovolenou, Severusi. Být Pánem všeho zla není tak jednoduché, jak se zdá. Ty, jako profesor určitě víš co mám na mysli.“
Snape se pousmál a na chvíli mu v hlavě blikla vzpomínka na Longbottomův roztavený kotlík, na Potterův vítězný obličej a na tu příšerně snaživou šprtku Grangerovou.
„Ano. S tím zkušenosti skutečně mám. Bohaté.“
„Znáš nějaké místo, kde se dá bez problémů oddechnout od povinností a jenom relaxovat?“
„Ano, pane. Takové místo znám. Jezdí tam všichni. Bude vám to tam skvěle vyhovovat.“
„Výborně. Ale mám jednu podmínku. Nesmím tam za žádných okolností potkat Felicity.“ Severus polkl, ale přesto se mu podařil na ústech vykouzlit sebevědomý úsměv.
„Spolehněte se.“

„Tenhle týden bude úžasná tržba,“ vzdychla dívka s dlouhými zlatými loknami.
„Vážně? Jak si to zjistila, Page?“ zeptala se její stejně zlatovlasá společnice.
„Červíček poslal sovu, že smrtijedi mají týden volno.“
Obě se uchechtaly. Byly jako dvojčata. Obě byly blonďaté, krásně opálené a obě byly barmankami v plážovém baru U Divokých koček.

„Kam se chystáš, drahoušku?“ zeptala se Felicity, když nakoukla do ložnice svého drahého chotě, lorda Voldemorta. „Do toho ti nic není, Felicity!“ řekl nabroušeně Voldemort a s prudkým zabouchnutím zavřel kufr.
„Budu pryč celý týden. Jdi nakupovat.“
Lady Voldemort se jen usmála a znovu přivřela dveře ložnice.

„Bello! Cisso!“ zvolala Felicity, když vstoupila do společenské místnosti smrtijedů. Obě jmenované dámy otočily hlavy směrem k Felicity a zvedly obočí.
„Naši manželé vyrážejí na týden na pláž k baru. Neuděláme si malý výlet?“
„Skvělé! Už dlouho jsem nebyla u moře,“ zaradovala se Narcissa.
„Asi bych se měla trochu opálit, že?“ zeptala se ironicky čerstvá Azkabanský utečence. Byla na smrt bledá.
„Pořídím ti nějaký speciální opalovací krém,“ řekla přidušeně Felicity a jen stěží přemáhala smích.
„Pošli tu zprávu dál, Cisso. Sejdeme se dnes ve tři odpoledne,“ řekla ještě, otočila se na podpatku a vyšla z klubovny.

Page a Claris dorazily k baru. Další dvě kolegyně barmanky už na ně čekaly. Byly to Patricia, zrzavá zakladatelka a tak trochu máma všech ostatních a Jessica, černovlasá, modrooká mrcha, která se nesnášela s polovinou barmanek z druhé směny. S ní se člověk nikdy nenudil. „To je dost, že dete!“ vyjela na ně výše jmenovaná tmavovláska a položila na pult právě umytou sklenici od drinku. „Jessico!“ mírnila ji Patricia a obrátila se na Page a Claris, „Ale vážně jdete pozdě. Už jsem chtěla volat Sisi a Aliciu,“ řekla vyčítavě Patricia a pustila je dovnitř.

Snape obědnal celé patro plážového hotelu a pro jistotu řekl Červíčkovi, aby upozornil barmanky od Divokých koček na jejich příjezd. Teď zbývalo už jen uklidit někam lady Voldemort. Vyběhl schody do patra a vešel do klubovny. Jediný, kdo v ní pobýval byly Bellatrix a Narcissa. Ani se nezeptal, jestli něco neví o Felicitině programu na týden, otočil se a odešel. V ložnici lady Voldemort nikdo nebyl. Snape vzteky zatnul pěsti. Všechno muselo být perfektní a do slova perfektní rozhodně nezapadala Voldemortova manželka na stejné pláži. Pánův požadavek by nesplnil, ani kdyby byla jen ve stejném státě.

Voldemort si ubytování nemohl vynachválit. Jen ho rozčilovalo to, že na celém patře nebyl nikdo jiný, než mužští příslušníci jeho smrtijedských posluhovačů v havajských košilích a plavkách. Raději se rozhodl jít na pláž. Sbalil si hůlku, ručník, opalovací krém s faktorem 50 a nejnovější vydání Denního věštce a vyrazil.

„První zákazník na obzoru, holky! Připravte se,“ oznámila Patricia, poklepala na jeden z opěrných sloupů a neonový nápis U Divokých koček se rozzářil všemi barvami. Claris si příchozího pozorně prohlédla a otočila se na Page.
„To bude ten lord Voldemort, Pán zla.“
Page zvedla obočí a podívala se na kamarádku,„Jak to víš?“
Claris se začervenala. „Severus mi o něm říkal.“
„A jó.Sevík,“ zasmála se Page a utřela poslední sklenici.

Lord Voldemort si vybral nejlepší místo na pláži, sedl si na lehátko, rozevřel Denního věštce a dal se do čtení. Cestou k lehátku minul plážový bar se čtyřmi barmankami, ale rozhodl se je hned po ránu vynechat. Otočil se a uviděl, jak se na něj jedna ze dvou blondýnek uraženě dívá. Jakmile zaznamenala, že ji pozoruje, uhnula pohledem a začala se bavit se svojí zrzavou kolegyní. Voldemort se jen pousmál a vrátil se ke čtení.

Felicity se zadívala do zrcadla a usmála se. Vypadala úplně stejně úžasně jako, když si brala toho „skvělého“ Pána zla. Jako kdyby mu na jejím vzhledu někdy záleželo. Po tom, co se vzali, jako by ani neexistovala. Pořád ti jeho smrtijedi. A Harry Potter. Zabít Pottera, unést Pottera, zmrzačit Pottera. „Uvidíme, jak bude reagovat až mu oznámím to překvapení,“ pomyslela si Felicity a uhladila si vlasy. Bylo načase zabalit na pláž.